Cíle

Projekt se zaměřuje na tři hlavní cíle:

 

1. Zmapovat a vyhodnotit vybrané ekosystémové služby ve východním Krušnohoří

V popředí stojí charakteristické biotopy (především horské louky, kamenné snosy, rašeliniště, přírodě blízké tekoucí vody a lesy), jejichž služby a hodnota budou vzorově pochyceny a představeny. Jde o to rozkrýt provázanost mezi různými službami a jejich uživateli, a rovněž tematizovat problematiku nabídky a poptávky , resp. nákladů a užitků.

 

2. Vyhodnotit ekonomické a institucionální aspekty nástrojů environmentální politiky a managementu vybraných ekosystémů

V rámci tohoto kroku budou identifikovány nástroje environmentální politiky, které regulují management ekosystémů a ekosystémových služeb na obou stranách česko-německé hranice (institucionální analýza), a bude hodnocena jejich účinnost, resp. efektivnost (ex-ante evaluace). Na základě těchto analýz budou formulovány návrhy, jakým způsobem tyto nástroje a opatření dále rozvíjet, zejména s ohledem na uchování, obnovení a řízení (governance) ekosystémových služeb v národních systémech environmentální politiky, resp. se zvláštním důrazem na synergické efekty, jež plynou z přeshraniční aplikace a harmonizace.

 

3. Formulovat výsledky s ohledem na povahu cílové skupiny, pracovat s veřejností resp. vytvořit program environmentálního vzdělávání s využitím nových médií

Výsledky budou využity pro práci s veřejností a environmentální vzdělávání na obou stranách hranice tak, aby se zvýšilo povědomí obyvatel o významu ekosystémových služeb. Přitom budou – za přísného dodržování aspektů ochrany přírody – použity i nové formy environmentálního vzdělávání, jako je např. práce s informacemi s využitím mobilních telefonů (smartphones – tzv. chytré telefony) nebo nabídka virtuálních naučných stezek a terénních her s použitím navigace GPS tak, aby se do přírody vydali i příznivci moderní techniky.

 

Koncept ekosystémových služeb – budoucí nástroj udržitelného rozvoje

V mezinárodním kontextu velmi aktuální koncept ekosystémových služeb (ESS) se zaměřuje na identifikaci užitků plynoucích z biologické rozmanitosti a nepoškozených ekosystémů a současně na způsoby, jak tyto užitky zohlednit v rozhodovacích procesech tržního hospodářství. Tento přístup by měl zajistit, aby ekosystémové služby, resp. volně dostupné přírodní zůstaly zachovány a aby se zabránilo dalšímu zhoršování životních podmínek v souvislosti s jejich nadměrným čerpáním. Koncept ekosystémových služeb představuje rámec pro praktické řešení environmentálních problémů, které vznikly v důsledku nadměrné zátěže vybraných ekosystémů. Tento koncept významně obohacuje procesy rozhodování ve společnosti tím, že ekosystémové služby srozumitelně představuje subjektům v národním hospodářství a politice, resp. odborné i neodborné veřejnosti.

Koncept ekosystémových služeb je v současnosti atraktivní zejména proto, že má integrační, interdisciplinární a transdisciplinární charakter a propojuje environmentální a socioekonomické přístupy. Ekosystémové služby tvoří styčný bod mezi neporušenou přírodou a dobrými životními podmínkami pro obyvatele. Vysoká politická relevantnost ekosystémových služeb je vyjádřena mimo jiné ve studii Millenium Ecosystem Assessment (2005), která hodnotí ekosystémové služby v celosvětovém měřítku, jakož i v mezinárodní studii TEEB (The Economics of Ecosystems and Biodiversity, 2010) a v četných národních procesech TEEB, které byly mezitím iniciovány.

Příiklady ekosystémových služeb (ESS):

Zásobovací ESS

  • zajištění rostlinné biomasy jako potraviny a krmiva i jako průmyslové suroviny a energetického zdroje
  •  zajištění vody (pitné a užitkové vody z povrchových vod a spodní vody)

Regulační ESS

  • udržení přirozené úrodnosti půdy: tvorba půdy, ochrana půdy proti erozi, přemokření, vysychání, zhutnění
  • zadržování vody, vyrovnávání odtoku, odvracení povodní
  • služby ochrany klimatu: fixace uhlíku
  • uchování rozmanitosti druhů a forem (biodiverzita)
  • opylování volně rostoucích a kulturních rostlin

Sociokulturní ESS

  • zajištění přijatelných/ atraktivních podmínek pro bydlení i život obyvatel, estetické hodnoty (obraz krajiny)
  • rekreační a turistické příležitosti
  • inspirace pro kulturu, umění, design
  • (biologická) indikace stavu životního prostředí

Specifika východního Krušnohoří

Ekosystémové služby nejsou napojeny na nedotčenou přírodu, ale jsou zajišťovány i člověkem změněnými ekosystémy, které v kulturních krajinách střední Evropy do značné míry převládají. Stejně je tomu i ve (východním) Krušnohoří. V důsledku působení specifických přírodních podmínek a po staletí trvajícího hospodářského využívání zde vznikla jedinečná kulturní krajina s četnými charakteristickými biotopy, resp. ekosystémy (mimo jiné horské louky, kamenné snosy, rašeliniště, lesy různého přirozeného stupně). Tyto ekosystémy přinášejí celou řadu služeb, které prospívají jak domácímu obyvatelstvu po obou stranách česko-německé hranice, tak obyvatelům přilehlých oblastí. Zejména ekonomika zaměřená na volný čas a cestovní ruch profituje ze strukturálně bohatého, esteticky působícího obrazu krajiny, který se vyznačuje hramonií hor a údolí, lesů, horských luk a vod, a rovněž chrakteristickými formami sídel a stavebních slohů (vesnice patřící k obci Waldhufen, roztroušená sídla).